Září 2007

Dopis

14. září 2007 v 22:18 | Opheila
Moje milá krabice,
Zprvu bych ti chtěla povyprávět jeden příběh, který bys měla znát. Je to příběh o tobě, krabice. Tenhle příběh nemá konec. Zatím nemá konec.
Je to na tobě. Z části i na mě-
Začněme tedy...
Před stovkami dnů Jsi se objevila u mě dřív, než jsem si vůbec stačila uvědomit, že tě mám. Ale prostě jsi tam byla. Velká, majestátní, nepoznaná, neotevřená... krásná. Celou tu dobu jsi stála u mě. Poslouchala, smála se. Smála se svému osudu, který nebyl moc šťastný.
Líbila ses mi, přemýšlela jsem. A doufala jsem, že se jednoho dne otevřeš. Ale nic se nedělo. D§louhou dobu se nic nedělo. Prášilo se na tebe. A já jsem tě prosila. Ale tys byla neoblomná. Vrstva prachu se zvětšila a já o tebe začala zakopávat.
A tak ses začala zmenšovat. Asi jsi mi chtěla vyhovět. Nakonec jsi teď tak malá a nenápadná, až si nejsem jistá, že tě mám. Nevím, kam těš mám dát, nevím, jak tě najít.
A tak se ptám, jsi tam někde?
Kéž bych tak mohla zjistit, co skrýváš...
Krabice....
Krabice.....
Krabice.

Pomatení mysli aneb jak jsme se všichni stali ufony

5. září 2007 v 15:19 | Opheila |  Štěky
Blíží se moje zkoušky na střední školu, a vzhledem k tomu, že jsem si vybrala školu, která je pro mně velkým soustem, a jelikož jsem tak tvrdohlavá, že si to nepřiznám ani kdyby mi za to zaplatili, tak jsem se rozhodla... Že sem budu házet svoje výtvory, abych to měla pořád na očích a nezapomínala, že bych měla spíš sedět u desek a ne u počítače.
Rozhodla jsem se jednou dodělat projekt - hodlám udělat pohádku :D tohle je jedna nedokončená postava - Zlosyn . Je to fotka skicy na A3 a je mnohokrát zmenšované v PS a ještě tady na blogu, takže vidíte asi tak zlomek. Mrzí mě, že se to vyvedlo tak špatně. Ale tak to je, nepodařilo se mi zachovat tmavé tahy a světlé pozadí.